Proč si dělat TO DO LIST!

Dnešní svět je tak hektický. Zdá se mi neuvěřitelné, jak všechno rychle utíká. Když jsem byla malá, letní prázdniny trvaly asi pět let a když jsem šla na začátku roku do školy, měla jsem problém poznat své spolužáky. Někdo měl jiné vlasy, někdo byl o tři hlavy větší, někdo hubenější a já měla pocit, že jsem je neviděla půl století. Často si přeji, aby čas plynul tak pomalu, jako když mi bylo deset a abych se stresovala jen tím, jestli si dám ke svačině Kinder Pinqui nebo rohlík s veselou krávou.

Dnešní rychlé dny mě donutily, abych se naučila organizovat si čas. Škola, seminárky, gymnastika, brigáda, kamarádi, rodina... všechno tohle mi prostě dává zabrat, nám všem. Jsem šťastná, že to všechno můžu mít, ale leckdy mám všeho zkrátka po krk.

Ne nadarmo se říká, co můžeš udělati dnes, neodkládej na zítřek. Raději chodím spát s odškrtaným to do listem, než odkládat povinnosti na později. Vlastně nevím, jestli je to dobrá vlastnost. Někdy bych chtěla být flegmatik jako moje sestra. Vždyť ono se to vyřeší, říkává, času dost. K mému údivu má téměř vždycky pravdu. Zatímco já se setresuji a nevím, kde mi hlava stojí, ona si v klídku proplouvá životem a možná je to i dobře. A to jsem se teď polepšila. Jen kdybyste mě znali na gymplu, to jsem byla doslova uzlíček nervů, měla jsem milion aktivit a povinností a ze všeho jsem se příšerně stresovala. A jak to bylo zbytečné!!

To do list jsem si vlastně dělala odmalinka, avšak to jsem tomu takhle vznešeně rozhodně neříkala. Prostě jsem vzala papír a tužku a sepsala jsem všechno, co za den potřebuji udělat. Potřebuju mít ve všem řád. Vy ne? Potřebuju vědět, jak se věci mají, co mě čeká a nemine a k tomu je to do list perfektní. Je to tedy seznam, který si můžete psát na papír, do sešitu nebo třeba do mobilu. Ovšem někde jsem četla, že je dokázáno, že opravdové uspokojení nám přinese ruční odškrtávání si povinností, žádné počítače či tablety.

Splnit takový to do list není pro některé lidi zrovna hračka. Víte... je to jako s dietou. Neříkali jste si už třeba aspoň stokrát, že začnete od zítřka hubnout? A další den to odložíte na další den a ten další zase na ten další? Aha... A plnění povinností funguje na podobném principu. Dneska to neudělám, už je pozdě, dodělám to zítra. Zítra je taky den. Ve středu mám volno, tak se do toho pustím. Nemyslete si ale, že jakmile budete pracovat s to do listem, den se vám natáhne o třicet hodin a vy budete pánem svého času. Takhle to nefunguje.

A jak tedy postupovat? Já, když takový list sepisuji, si vždycky na začátek předepíšu aktivity či povinnosti, které jsou buď časově méně náročné nebo jsou mi příjemné. Důvod je prostý. Když vidím, že už na mém to do listu mám několik bodů odfajfkováno, bude se mi do toho ostatního (leckdy méně příjemného) chtít mnohem více, než kdybych začínala od nuly. Často si také spočítám, kolik mám na vykonání aktivit na listě času a jak dlouho budou jednotlivé povinnosti trvat. Tak lehce zjistíte, zda je váš to do list vůbec reálný nebo jste si vyfantazírovali něco, co byste nestihli ani za týden. Já se musím přiznat, že ráda sebe klamu. Ano. Jak se to dělá? Napíšu si do seznamu i zcela běžné aktivity jako třeba mytí hlavy, lakování nehtů, stahnutí seriálu apod. Něco, co prostě do života patří, je to příjemné a snadno proveditelné. Tím získám pocit, že jsem toho už dneska udělala hodně a ostatní aktivity půjdou snáze. Zkusit to můžete a uvidíte, třeba nebudu sama, na koho takové placebo stoprocentně funguje. A pak hurá do toho. Věřte mi, že alespoň pro mě je toto nezbytné.

Času není nikdy dost. A je jen na vás jak jej správně využít. Já sama se o to neustále pokouším. Šetřit maximálně čas tak, abych využila každou vteřinku a ušetřila si ji pro horší dny. Jsem si jista, že to dokážem. ŠETŘEME SI ČAS NA POZDĚJI.

Veronika ♥