Kouzlo Vánoc


Ačkoliv smysl vánoc zůstává stejný, pro mne se nějakým způsobem změnily. Nemyslím si ale, že by to mohlo být kvůli počasí. Jasně, venku je okolo třinácti stupňů, to nám asi na vánoční náladě nepřidá. Ale je zde ještě něco. Když jsem byla malá, těšila jsem se na dárky. Nemohla jsem se dočkat. Čekala jsem vždy snad sto let a čas ne a ne ubíhat. Jak to, že dnes lusknu prsty, je po vánocích, já abych už malovala velikonoční kraslice, za pár dní konec školy a zakrátko zase podzim?

Letošek mi totiž přinesl dost nových zkušeností. I když jsem se v lecčem nejspíš rozhodla správně, zklamala jsem. A co hůř, nejvíc sebe. Když se vám něco nepovede, jasně, že vás mrzí, co si myslí ostatní. Jenže vy žijete vás život a je jen na vás, kde skončíte. Proto, i když si to přiznat nechceme, nás nejvíc hryže právě naše svědomí. Proč bychom se měli tedy ohlížet a zlobit na ostatní? Moje milionté novoroční předsevzetí bude znít přesně takhle - nerozčiluj se na ostatní kvůli TVÝM chybám (jo, letos jich bude dost).


Na mém psaní se mi líbí, že nikdy předem nevím, jak skončí. Můžu začít o pejskovi a kočičce a skončit politikou. Vím, že bych se tím neměla chlubit, ale je to tak. I když mám všechno předem perfektně rozmyšlené, během psaní mi může napovědět třeba jen jedno slůvko a všechno je jinak.

Nějaká rada na závěr? Ani ne. Vy sami nejlíp víte, co děláte špatně. Zkuste své chyby opravit, protože život je krátký na to, abyste stále chybovali. Já to vím také, jen jsem zatím nenašla způsob, jak ty chyby odehnat. Vím, že chybování je lidské. Jenže, pokud budete stále šlapat vedle, nezbude moc času na to, všechno opravit.


Pusu,

Veru

Share:

0 komentářů

Každý komentář mě moc potěší, děkuji ♥